Jdi na obsah Jdi na menu

 


Noční čtení v 1.B

8. 4. 2014

Prvňáčkové mají v prvním školním roce hodně věcí „poprvé“. Nejinak tomu bylo i jeden pěkný dubnový čtvrtek roku 2014, kdy jsme se sešli k prvnímu nočnímu čtení v základní škole.

     Příprava to byla především pro rodiče, tety a strejdu: těch drobností, aby se na nic nezapomnělo! A taky některé hrdiny uklidňovat, když měli spinkat poprvé mimo své rodiny a postýlky! A ještě napéci buchty, aby nebyl hlad!

Sešli jsme se v 18 hodin u hlavního vchodu, hezky uspořádali naše věci a začal ten náš krásný večer. První přišly na řadu soutěže, hráli jsme „Kompot“, „Na smraďocha“, „Na elektřinu“, „Na dámy a pány“, „Na jména“. Po skončení soutěží jsme se trochu posilnili, ve své podstatě proběhla další neplánovaná soutěž o nejlepší maminčiny sladkosti ve formě buchet, zvítězila paní Zídková, a už ve větším šeru jsme zapnuli baterky a šli se podívat, jak vypadá naše škola, když je bez žáků a ukládá se ke spánku. To bylo divení jak jinak vypadá! Kužely světel bloudily po stěnách, obrázcích, stropech, jídelně… Ve zdraví jsme se dopátrali naší třídy a pokračovali v našem programu tancem a taneční soutěží. Když se zešeřilo úplně, vzali jsme k tanci i baterky, to bylo velké nadšení.

Úplně utancovaní jsme se zklidnili prvním čtením z knížky od Josefa Čapka O pejskovi a kočičce a zamysleli jsme se nad zlým psem, který snědl ten moooc dobrý dort, který pejsek s kočičkou uvařili.

Dalším úkolem bylo čištění zoubků a umytí obličejů a pak také chystání karimatek, spacáků, oblíbených polštářků a nejoblíbenějších plyšáků. Dlužno říci, že děti se nachystaly téměř samy, nikomu nic nechybělo, snad jen ta pusa na dobrou noc. Jak jinak, když jsme ve škole, musela být učitelská! Pyžamka dětem natolik slušela, že se konala pyžamková módní přehlídka, ve které zvítězila Anetka, soudě podle intenzity potlesku.

Při zhasnutí a prvních slovech z prvně čtené knihy začala velká bouřka, blesky lítaly, hromy duněly, všechny děti ochraňovaly paní učitelku, která se jediná bála…

Četlo se až do 23 hodin, kdy usnuli poslední posluchači a posluchačky, kteří vyslechli kapitoly z knihy od Františka Nepila Já Baryk, od Hany Doskočilové Pohádky pro děti, od A.A.Milneho Medvídek PÚ, od V. Stanovského a J.Vladislava a také Australské pohádky od Dáši Bláhové.

Slastné pochrupování korunovalo toto „poprvé“. Byl to hezký pohled na děti ve spacácích, s plyšáky pod tvářičkami. Spalo se až do bílého rána, kdy se šlo do Vysoké Lhoty, ale to už je jiný příběh.

 

PaedDr. Ilona Vaculíková

FOTO ZDE