Jdi na obsah Jdi na menu

 


Farma Čapí hnízdo

11. 10. 2011

 

Farma Čapí hnízdo

 

     Ekologické programy prolínají téměř celým našim výchovně vzdělávacím procesem a tak ani ve čtvrté třídě tomu není jinak. Po tři roky jsme zvali lektorky a lektory z EKO Votice a Tábor a ti za námi jezdili s bohatými programy, zaměřenými ekologicky. Nyní jsme se rozhodli pro exkurzi na ekofarmu Čapí hnízdo v Semtíně u Olbramovic. A bylo to dobré rozhodnutí.

Na místo jsme se dopravili vlakem z Pyšel a busem z Benešova na zastávku Zahradnice. Ve vzdálenosti 400m nás vítal novostí a čistotou vonící areál s krásnou dřevěnou klubovnou a dvěma lektory, Simonou a Martinem, jak se ukázalo, byli to odborníci na svém místě.

Nejdříve jsme byli poučeni o rozsáhlosti areálu a o chování v něm a už jsme se vydali mezi zvířata. „Mezi“ je to správné slovo, neboť jsme se opravdu vydali do ohrady a stáje, kde se volně pohybovalo stádo minioveček a minikoz, prasátka a slepičky s kuřátky. Podívali jsme se čím se krmí a proč se část z nich jmenuje přežvýkavci. Poté jsme zamířili do labyrintu, kde jsme se seznamovali se sovami, dravci, handicapovanými zvířaty, šelmičkami, u jezírka nás vítalo vodní ptactvo, černý i bílý čáp. V plné kráse se předvedl daněk, jež nedávno přišel o danělu a k nejkrásnějším zážitkům patřilo setkání s Vydrýskem, jež obýval 2+kk u vodopádů s jezírkem. Jak ladně se umí pohybovat pod vodou a jak upřímně se umí dívat do očí.

Následovala sestava velkých výběhů pro poníky, koně různých plemen, kravky masných plemen a býčků, pozorovali jsme srst, stavbu těla, rohy, chování. Za družného vyprávění jsme došli až potoku, jehož tok měl zachován meandrovitý charakter a reálně jsme se seznámili s pojmem údolní niva a rozběhla se debata o tom, jak a proč vznikají povodně.

Následoval bonus ve formě jezírka, vodního biotopu. Již od klubovny jsme si nesli síťky s dlouhými držadly a kbelíky. Nyní jsme lovili v jezírku živočišné poklady. Tam jich bylo! Lupou jsme rozeznávali larvy, pozorovali jsme chrostíky a potápníky, znakoplavky, vodoměrky, bruslařky, jehlanky a splešťule blátivé. Mrzuté bylo, když s tučným úlovkem (potvůrky jsou to hbité) bylo do kbelíku přilito i bláto. To pak muselo vše zpět do jezírka a práce začaly nanovo. Zachvátila nás úplná badatelská vášen...

Po návratu do klubovny a po obědě nás Martin začal seznamovat se životem v řece, od pramene až po jezy, s životem ryb. Mezi námi je asi pět pořádných rybářů, takže poučování a vyprávění nebralo konce.

Ale i ten nastal, protože byl čas odjezdu autobusové linky. Myslím, že jsme tady nebyli naposledy.

PaedDr. Ilona Vaculíková

Fotografie ZDE: selkin.rajce.idnes.cz/Capi_hnizdo/