Jdi na obsah Jdi na menu

 


3. třída na návštěvě Hanušova statku

15. 11. 2010

Návštěva Hanušova statku

      Tak jako všechny cesty vedou do Říma, tak i naše kroky pravidelně každým školním rokem míří na Vysokou Lhotu k panu Petru Hanušovi na zámek, tvrz, statek, prostě na jeho dvůr, kde nás čeká vždy něco nového a objevného. Je to asi tím, že pan Hanuš stihne za ten rok něco nového a objevného vymyslet, nacvičit a nainstalovat.

     Letos nás doprovázelo krásné počasí, vybrali jsme si datum 11.10.2010, cestou přes oboru jsme si opakovali lecos ze znalostí o přírodě a hráli jsme hry, abychom se zahřáli, po ránu bylo velice „čerstvo“. Pan Hanuš to samozřejmě odhadl a měl přichystaný vřelý čaj, dobrůtky k němu a první zahřívací povídání o Bílé paní na Lhotském zámku. Ona tam totiž seděla s námi, vidíte, jeden ani neví…

     Naše další kroky vedly do sedlovny, dalo by se říci do obřího skladu materiálu pro filmařské účely, kde nastalo nekonečné vyprávění, otázky, smích a zkoušení všeho možného. Bylo vzpomenuto mnoho filmů, které byly natočeny s těmito materiály, byla pojmenována řemesla, která nám poskytla tuto pastvu pro naše oči, mluvili jsme o hrdinských činech, prostě bylo toho probráno až až.

     Teď už zase jsme byli promrzlejšího charakteru, a tak se pan Hanuš rozhodl zahřát nás v Katovně. Ještě po cestě k ní jsme si prohlédli kanón a dělové koule a už jsme mířili po starobylých kamenných schodech do katovny. Stojíce před velkými železnými mřížemi do katovny, začal se nám tajit dech. Naše oči se pomalu rozkoukávaly a uviděli jsme v šeru katovny ubožáky, kteří tam skonali ve velkých mukách. Bum, bum, bum! Z našeho rozjímání o ubožácích nás vytrhlo bouchání střel a sklepem se rozlehl dým a zápach. Slabší povahy prchaly na čerstvý vzduch, ti hrdinější slavnostně vkráčeli do katovny, aby zkontrolovali ubožáky…

     Když jsme vystoupali z katovny, mile nás překvapilo pěkné slunéčko. Přešli jsme ke skladu s kočáry a povozy a všechny jsme si je prohlédli a vyposlechli si povídání zase o nich, mnoho filmů opravdu dobře známe. Venku před skladem jsme rádi slyšeli sdělení pana Hanuše, že Sherman je připraven každého povozit. To se také stalo a ke konci této produkce zařadil Sherman svůj nejlepší kousek „jak udělat úplně, ale úplně mrtvého koně“. Protože máme v naší třídě Sebastiána, který se chce stát kaskadérem, byl vyzván, aby okusil tvrdého chleba práce kaskadéra a nasedl na Shermana. Oba to vynikajícím způsobem zvládli a byli odměněni potleskem.

     Dlouho před návštěvou jsme s dětmi přemýšleli, jak panu Hanušovi poděkujeme a tak vznikl nápad zatancovat mu naše country tance, které jsme tak poctivě nacvičili na Akademii. Nahrálo nám slunce, které rozjasnilo celý dvůr, tancovalo se nám opravdu krásně a pan Hanuš byl nadšený.

     A přišlo loučení. Každý si ještě koupil malinkou upomínku v obchůdku, nakrmili jsme koně v ohradě přinesenou mrkví, jablky a chleby, rozloučili se s panem Hanušem a osazenstvem dvora a přes oboru jsme šťastně došli až k naší školičce.

     Tak zase příští rok!

                                                                         PaedDr. Ilona Vaculíková

 

Náhledy fotografií ze složky Hanušův statek - 3.tř.